Speleo

Altinbesik Cave

(Turkey)

Jeskyně Altinbesik má krásný název i v češtině. V překladu název znamená Zlatá kolébka. Její vchod byl známý odnepaměti, ale teprve na konci minulého století byl vyhlášen v jejím okolí národní park Altin Besik Magarasi Milli Park a její vstupní část byla zpřístupněna veřejnosti.

Vchod s obrovským portálem a jezerem s průzračnou vodou najdeme v bočním kaňonu řeky Manavgat asi 150m nad dnem údolí, 7km jihovýchodně od městečka Ibradi. Tato jeskyně je vlastně vývěr a odvodňuje rozsáhlou oblast západního Tauru v okresech Ibradi, Derebucak a Manavgat. Barvícím pokusem bylo prokázáno propojení jeskyně Altinbesik s ponorovou jeskyní Büyük Düden na polji Kembos. Přímá vzdálenost mezi jeskyněmi je 31 km!

V jeskyni Altinbesik provádíme dlouhodobý výzkum. Během něho byl v okolí jeskyně vyhlášen národní park a jeskyně se prodloužila z několika set metrů na téměř čtyři kilometry. Česká televize odvysílala několik mých dokumentů z této lokality.

Tyto panoramatické fotografie jsem pořídil při letošní expedici TAURUS 2014 do turecké jeskyně ALTINBESIK. Jedná se o unikátní metodu zobrazování jeskynního prostoru. Základem je vytvoření virtuální prohlídky 360 stupňů a její převedení do 2D plochy pro tisk. Pro jednu fotografii je potřeba pořídit minimálně 20 kvalitních záběrů z jednoho místa a následném počítačovém složení v jeden celek. Při focení mi pomáhá několik asistentů, kteří obsluhují až pět radiově odpalovaných blesků.

V České republice jsem jediný, kdo tuto metodu používá v nepřístupných jeskyních. V Evropě vím o jednom španělském jeskyňáři.

Na focení virtuální prohlídky se na podzim 2014 podíleli: Ondřej Dufek, Martin Hota, Jan Voráček, Hakan Egilmez, Roman Hota, Gülsen Kücükali, Berk Üstün, Ondřej Jäger, Pavel Schmidt, Helena Vysoká, Lucie Sýkorová a Jakub Vostřál.

Jeskyně Arnoldka

(Český kras)

Vchod do jeskyně byl objeven v létě 1972 na čtvrté etáži lomu Čeřinka u Bubovic v Českém krasu. O dva roky později byl proražen do jeskyně horní vchod. Postupně tak byla objevena jedna z nejhlubších a nejdelších jeskyní v Čechách s celkovou délkou chodeb 1360 m a hloubkou 111 m. Dnes je jeskyně ve správě ZO ČSS 1-05 Geospeleos.

Na focení virtuální prohlídky se na jaře a v létě 2014 podíleli: Standa Kácha, Zdeněk Řežábek, Pavel Schmidt, Šárka Smíšková a Michal Vondráček.

Důl Skalka

(Mníšek pod Brdy)

Železnou rudu v těchto místech začali těžit již Keltové. První písemné zmínky o hlubinné těžbě jsou z poloviny osmnáctého století. Největší rozmach těžby byl po Druhé světové válce. Po vytěžení ložiska byl důl v roce 1966 zavřen. V současné době se o tuto jedinečnou technickou památku stará Montánní společnost – společnost pro studium, dokumentaci a ochranu technických památek báňské historie.

http://www.montannispolecnost.cz/ - Tato společnost zpřístupňuje veřejnosti některé části dolu. Virtuální prohlídku jsem nafotil s jejím laskavým svolením.

Na focení virtuální prohlídky se v létě 2014 podíleli:
Igor Gajdůšek, Michal Vondráček, Standa Kácha a Zdeněk Řežábek.

Kamenistá priepasť, Fertés, Propast č.10 Krápníková

(Dolný vrch)

Jedna z nejkrásnějších propastí Dolného vrchu, který leží na maďarsko-slovenské hranici.

Propast je tvořena vstupní šachtou hlubokou 23metrů a pod ní je velký dóm s rozměry 11x10m s výškou 15metrů. Dóm má bohatou krápníkovou výzdobu. Celková hloubka propasti je 37,5metru.

Na focení virtuální prohlídky se v létě 2014 podíleli:
Mojmír Záviška, Adam Záviška, Standa Kácha a Zdeněk Řežábek.

Priepasť pri salaši, Sopp 2, Propast č.2 Márnice

(Dolný vrch)

Propast s největším dómem v oblasti Dolného vrchu, který leží na Maďarsko-Slovenské hranici.

Vstupní šachta propasti ústí v osmnácti metrech do obrovského dómu s výškou stropu deset metrů a s délkou skoro padesát metrů. Téměř uprostřed tohoto dómu je dominantní vysoký stalagmit. Dále propast pokračuje menším dómem, kde je její nejnižší místo s hloubkou 36,5 metru. Tady jsem v létě 2013 narazil na dospělého jezevce!

Na focení virtuální prohlídky se v létě 2014 podíleli:
Mojmír Záviška, Standa Kácha a Zdeněk Řežábek.